Inovační strategie České republiky


    Tématický seznam :

    Inovační strategie České republiky

    Více než pětileté zkušenosti Asociace inovačního podnikání vedly orgány AIP ČR, z.s. v roce 1998 k rozhodnutí připravit Návrh inovační politiky ČR pro 21. století. Jedenáctičlenný pracovní tým AIP ČR, z.s. připravil na svých čtyřech jednáních 29. 6., 17. 8., 8. 9. a 25. 9. 1998 návrh úvodního dokumentu - Inovační strategie ČR.

    Návrh inovační strategie byl v říjnu a listopadu 1998 konzultován s ústavními činiteli ČR, kteří zodpovídají za oblast inovací, technologií a za inovační infrastrukturu ČR. Po vyhodnocení připomínek a námětů byla Inovační strategie ČR projednána a schválena na jednání orgánů AIP ČR, z.s. dne 9. prosince 1998. Poté byl v průběhu roku 1999 připraven Návrh inovační politiky ČR pro 21. století. Po projednání tohoto návrhu s příslušnými partnery, jeho prezentaci na 6. mezinárodním sympoziu s výstavou INOVACE 99 (7. - 9. 12. 1999) a jeho schválení na jednání orgánů AIP ČR, z.s. 13. 12. 1999 připravuje AIP ČR, z.s. v roce 2000 návrh Zákona o inovacích.

    Dále uvádíme schválený text Inovační strategie ČR:

     

    I. Preambule

    Inovace hrají zásadní roli v probíhající politické a sociální transformaci rozvíjejících se zemí, stejně jako států s pokročilou technickou infrastrukturou. Inovační politika patří proto k trvalým předmětům soustavné pozornosti vlád jejichž zájmem je dlouhodobý rozvoj ekonomické prosperity společnosti.

    Díky informačnímu propojení dochází ve světě i u nás ke globalizaci trhů; důsledkem je neustálý růst a zostřování konkurence, v níž lze obstát pouze trvalým důrazem na růst užitných hodnot výrobků. Ten je možný pouze neustálým zlepšováním stávajících výrobků a technologií, tedy inovací.

    Inovační strategie je zaměřena zejména na vytváření a rozvíjení podmínek pro technologický transfer, soustřeďuje svou pozornost na systémové rozvíjení inovační infrastruktury, soustavnou a inteligentní podporu malých a středních podniků, zdokonalování informačních systémů a tvorbu informačních sítí v národním i mezinárodním měřítku.

    Tím se inovační strategie a politika liší od vědní a výzkumné politiky, jejímž hlavním předmětem je rozvoj vědy, poznání a odborné přípravy vědeckých pracovníků. Ekonomika příštího století bude postavena na znalostech a zkušenostech, na tvůrčí činnosti a kvalifikaci, Rozhodující úlohu v ní nepochybně sehraje vzdělávání, věda a výzkum. Je proto varující, že materiální a často i personální kvalita naší dnešní vědeckovýzkumné základny jako hlavního generátora invencí se při kritickém posouzení příliš neodlišuje od rozvojových zemí a tato skutečnost není pouze důsledkem devastace, způsobené čtyřiceti lety totality.

    Bez invencí by nebylo inovací. Proto při důsledném uplatňování principů regionalizace a decentralizace a získávání potřebných materiálních i nehmotných zdrojů pro rozvoj podniků musí být invenční a inovační politika vzájemném souladu, protože obě jsou součástí jednotného inovačního procesu.

    Inovace se stávají rozhodujícím činitelem komerční úspěšnosti průmyslové produkce. To je potvrzeno i pozorností (včetně alokace finančních zdrojů ze státního rozpočtu), kterou inovačním aktivitám věnují všechny vlády průmyslově rozvinutých zemí

    - vybudováním a stálou podporou inovační infrastruktury transferu technologií

    - vhodnou daňovou, úvěrovou a celní politikou

    - financováním základního výzkumu

    - částečnou úhradou nákladů při řešení úkolů předkomerčního a aplikovaného výzkumu

    - částečnou úhradou služeb spojených s uvedením novinek na trh (marketingové studie, propagace, proexportní podpora) zejména u malých a středních firem

    - investicemi do kvalifikačních a rekvalifikačních programů.

    Vláda České republiky se nebude moci nadále problematice inovačního podnikání vyhýbat. Nedostatečná legislativa v této oblasti, systémové bariéry v oblasti řízení a financování inovačního procesu a nedostatečná ochrana a využívání jeho výsledků má za důsledek každoročně značné hospodářské ztráty, včetně snižování konkurenční schopnosti podniků.

    Cílem předkládaného materiálu o inovační strategii ČR je vytvořit předpoklady pro potřebné změny v této oblasti a položit základ pro formulaci inovační politiky České republiky v budoucích letech.

    II. Priority v oblasti inovačního podnikání

    Priority vycházejí z Akčního plánu EU v podmínkách ČR v následujících směrech:

    Zrychlení využití výzkumu k inovacím

    - vytvoření národní strategie výzkumu a vývoje, vycházející z hospodářské politiky ČR

    - podpora vzniku technologicky orientovaných firem

    - posílení spolupráce mezi akademickými pracovišti a uživateli výsledků výzkumu, zejména průmyslem

    - posílení výzkumu prováděného podniky.

    Pěstování inovační kultury

    - podpora vzdělávání a nadstavbového výcviku

    - vytvoření podmínek pro zvýšení mobility výzkumných pracovníků, studentů a učitelů

    - zvýšení zájmu veřejnosti o proces inovace

    - vytváření podmínek v podnikové sféře i ve státní správě pro podporu inovací

    Vytvoření rámce podporujícího inovaci

    - podpora konkurence

    - ochrana duševního a průmyslového vlastnictví

    - zjednodušení administrativy

    - rozšiřování přímé a nepřímé podpory inovačního procesu

    - zajištění informační podpory pro šíření (mezinárodní) vědeckotechnické spolupráce

    III. Financování

    Pro účinné financování inovací vytvořit předpoklady v těchto oblastech:

    - Subjekty inovačního procesu (vlastníci, manažeři, zaměstnanci ) musí být zainteresovány na realizaci inovací. Stát musí zamezit podvodným praktikám (tunelování, zneužívání cen, daňovým a celním podvodům atd.), umožňujícím dosažení individuálního nebo kolektivního prospěchu podstatně pohodlnějším způsobem, než inovacemi.

    - Základním nositelem financování inovací musí být podniky, protože jinak budou v tržním prostředí v kratší či delší perspektivě odsouzeny k zániku.

    Podíl nákladů na inovace by měl činit min. 3 - 5 % z obratu a podniky by měly tento údaj veřejně publikovat.

    - K financování inovací mohou podniky využívat:

    * vlastní vnitřní zdroje, a to zvláště zisk, odpisy a prostředky, získané ze zrychlení obratu kapitálu,

    * vlastní vnější zdroje, pocházející z kapitálového trhu, tzn. kapitálové vklady a podíly,

    * cizí vnější zdroje, zvláště potom obligace a úvěry

    * cizí vnitřní zdroje, jak např. dlouhodobé rezervy.

    Je úkolem státu a jeho hospodářské politiky, aby podniky mohly zdroje financování, reálně tvořit a využívat.

    Daňové zatížení nesmí být neúměrně vysoké, jinak budou podniky své zisky uměle snižovat a podniky s cizím kapitálem budou svůj zisk generovat např. prostřednictvím cenové politiky v zahraničí.

    Odpisy musí svou výší odpovídat míře opotřebení a intenzitě technického pokroku.

    Stav kapitálového trhu musí motivovat podniky k získávání prostředků z tohoto zdroje v daleko větší míře než dosud.

    Úvěry musí být podnikům dostupné z hlediska výše úroků, způsobu získávání (ručení), dosažitelnosti (banky nesmí preferovat podniky z portfolia svých fondů) a reálnosti získání (úvěrovou kapacitu bank nelze vyčerpat státními cennými papíry).

    Možnosti podniků při realizaci inovací je v zájmu zvyšování jejich konkurenceschopnosti nutné doplňovat z veřejných zdrojů (státních, regionálních a místních) formou přímých a nepřímých nástrojů.

    Přímá finanční podpora může mít podobu příspěvků, dotací, subvencí, grantů, státních zakázek atd. Jejich čerpání je obvykle vhodné vázat na určité, zpravidla nadpoloviční, použití podnikových zdrojů, na centrálně stanovená kriteria jejich použití včetně adresnosti a kontroly efektivnosti jejich poskytování a využívání. Lze rovněž zvažovat kombinaci přímých a nepřímých nástrojů, např. poskytování zvýhodněných úvěrů spolu s kapitálovým příspěvkem.

    Věcné zaměření přímé finanční podpory musí kromě sféry výzkumu a vývoje směřovat do oblasti realizace inovací a jejich difuze (kapitálové příspěvky a poradenství, průzkum trhu, zřizování a provozování informačních systémů, činnosti systému CZECH TRADE, zahraničních obchodních zastoupení, zjišťování rizika, dotací mezd výzkumných pracovníků atd.).

    Místní regionální prostředky mohou být vhodně využívány při vytváření podnikatelské infrastruktury typu vědeckotechnických parků, popř. pro podporu drobných podniků.

     

    IV. Nepřímé nástroje

    Podnikové zdroje a přímou finanční podporu z veřejných prostředků doplnit řadou nepřímých nástrojů, jako např.:

    - daňové úlevy (např. při nákupu licencí, reinvestici zisku zahraničních firem v tuzemsku, daňové prázdniny pro určité skupiny investorů, snížení plateb zdravotního a sociálního pojištění pro některé skupiny pracovníků, zvláštní daňový režim pro venture kapitál, atd.),

    - úvěrová politika (garance za úvěry, dotování úvěrových sazeb, “měkké” úvěry pro financování exportu, popř. nákup vybraných zařízení,

    - zvýhodněné odpisy a to zvláště pro podniky, které jsou ve ztrátě, resp., které používají rychle zastarávající techniku,

    - zvýhodněné až nulové celní sazby při nákupu technologických zařízení z dovozu.

    V. Mezinárodní spolupráce

    - V souvislosti s jednáním České republiky s Evropským společenstvím o uzavření dohody mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o spolupráci ve výzkumu a vývoji a plné asociaci ČR s programy EU ve výzkumu a vývoji zaměřit veškeré zásadní aktivity na plnění akčního plánu Evropské unie v oblasti inovací,

    - Využít v plném rozsahu možností, které poskytuje 5. Rámcový program EU a jeho individuální programy pro ČR. Posílit informační činnost FEMIRC - CR a rozšířit účast AIP ČR, z.s. a jejích jednotlivých členů na organizování a realizaci projektů Evropské unie. Vyhodnotit efektivitu mezinárodní spolupráce v rámci programů EU a posoudit z odborného hlediska hospodářský přínos projektů průmyslového a aplikovaného výzkumu pro hospodářskou sféru,

    - Zpracovat přehled mezinárodních spoluprací dalších profesních svazů v ČR s inovačním zaměřením a koordinovat s nimi součinnost s zahraničními partnery,

    - Vyhodnotit strukturu a funkci systému inovačního podnikání v ČR a zpracovat návrh na jeho propojení s mezinárodními informačními sítěmi. Pro další období zpracovat celostátní dlouhodobou koncepci pro networking v oblasti inovací. Efektivní mezinárodní využití INTERNETU,

    - Na základě posouzení současného stavu posílit národní síť vědeckotechnických parků a prohloubit informační spojení s mezinárodními informačními sítěmi IASP, EBN, Relaycentres, EUROINFO, atd,

    - Podstatně zlepšit bilaterální spolupráce inovačních asociací a inovačně orientovaných profesních svazů zejména se zeměmi sousedícími s ČR, státy střední Evropy a dále s UK a USA. Předmět spolupráce zaměřit na podporu transferu technologií a činnosti MSP,

    - Vyhodnotit a posílit spolupráci s organizacemi OSN, které se zabývají tematikou inovačního procesu. Zde se zaměřit především na součinnost s Evropskou hospodářskou komisí, UNCTAD, UNIDO a dalšími mezinárodními organizacemi (CERN).

    VI. Institucionální a organizační aspekty, spolupráce VŠ a AV ČR s podniky

    Největší slabinou evropské ekonomiky je podle EK (Bílá kniha) malá schopnost využívání výsledků výzkumu a vývoje v praxi. To platí ještě více pro ČR.

    - Zajistit spolupráci orgánů státní správy zodpovědných za vzdělání, vědu a výzkum, technologie, rozvoj podnikání a regionální rozvoj. Vytvořit státní orgán s vhodnými pravomocemi, který by koordinoval tuto činnost,

    - Podporu rozvoje inovačního podnikání založit na principu vzájemného partnerství (všichni se nějak musí podílet, stát nemůže na sebe vzít celé břemeno),

    - Vytvořit podmínky pro zlepšení spolupráce vysokých škol a průmyslových podniků (analýza bariér, podpora personálního propojení, podporovat profesionalizaci podpůrných služeb,

    zapojení státní správy do budování vědeckotechnických parků apod.) Usnadnit přístup malým a středním firmám k výsledkům výzkumu (novým technologiím),

    - Podpořit přenos výsledků armádního výzkumu do civilní sféry,

    - Provádět důslednou kontrolu přínosu vynakládaných prostředků (např. vytvořit databázi firem, které nesplnily podmínky projektu a např. nevrátily státem poskytnutou půjčku. Taková firma nesmí mít možnost získat podporu z jiného programu u jiného ministerstva či ČMZRB).

    VII. Personální aspekty

    - Zajistit přípravu odborníků v oblasti inovačního podnikání od základního školství až k doktorandům,

    - Připravit studium oboru, příp. specializace Inovační podnikání na jednotlivých typech škol v ČR,

    - Iniciovat novelu živnostenského zákona s cílem stanovit Inovační podnikání jako vázanou živnost,

    - Zabezpečovat autorizaci odborníků v oboru Inovační podnikání; upřesnit úlohu VŠ na procesu autorizace v rámci komorového systému garantovaného Asociací inovačního podnikání ČR.

     

    VIII. Inovační infrastruktura ČR

    - Definovat inovační infrastrukturu jako systém vztahů mezi jednotlivými výzkumnými, vývojovými, výrobními, obchodními, decizními a dalšími specializovanými subjekty, charakterizovaný jejich vzájemnou spoluprací s cílem komercializovat výsledky výzkumu a

    vývoje, uvést je na trh a zajistit zpětnou vazbu tohoto systému. Součástí inovační infrastruktury je inovační klima a inovační trh.

    - Dále zdokonalovat Systém inovačního podnikání v ČR, který vytváří základ pro inovační infrastrukturu ČR.

    - Upřesnit úlohu hlavních partnerů v oblasti inovačního podnikání, zejména regionálních orgánů, pracovišť výzkumu a vývoje, obou komor Parlamentu ČR, zahraničních partnerů, bank a komor.

    - Upřesnit kompetence ústředních orgánů státní správy v oblasti inovačního podnikání, především MPO, MŠMT, MMR a MPSV s cílem ustavit ústřední orgán státní správy pro celou oblast inovačního podnikání (ministerstvo pro výzkum a technologie) v čele s ministrem - místopředsedou vlády ČR.

    - Analyzovat úkoly sdružení, ustavených dle zákona č. 83/90 Sb. a dalších partnerů - členů AIP ČR, z.s. s cílem legislativně potvrdit AIP ČR, z.s. jako nevládní organizaci pro oblast inovačního podnikání.

    - Analyzovat úkoly nadací, zejména Technologické nadace ČR, Nadace Charty 77 a dalších technologicky orientovaných nadací.

    - Vymezit úkoly podnikatelských subjektů, především inovačních firem, vědeckotechnických parků a pracovišť transferu technologií.

    IX. Morálně etické aspekty

    - Stanovit, dodržovat a hodnotit vztahy mezi inovacemi a etikou - etický kodex. Přitom využívat zkušenosti z uplatňování etického kodexu AIP ČR, z.s.,

    - Zajistit naplňování účelu a poslání kodexu. Zavázat partnery k jeho dodržování s tím, že nenahrazuje zákon a že etické je především to, co odpovídá zákonu,

    - Dodržovat pravidla etického kodexu - společná, vztahy mezi partnery inovačního podnikání, vztahy k zaměstnancům, vztahy vůči státním orgánům a veřejným institucím,

    - Vyžadovat kontrolu dodržování etického kodexu uplatňováním kontrolních mechanismů, výtkami členům jednotlivých subjektů, případně profesním postihem,

    - Připravit etický kodex člověka 3. tisíciletí, zejména kriteria, cíle a způsob jejich dosažení spolu s přípravou potřebných odborníků.

     

    X. Právní aspekty včetně ochrany duševního vlastnictví

    Právní aspekty

    - Základem je vytvořit příznivé prostředí pro rozvoj zejména inovačních firem s cílem dosáhnout jejich mezinárodní konkurenceschopnosti. Na základě analýzy a diskuse zejména se zástupci oblastí vědy a výzkumu a podnikatelské sféry připravovat návrhy zákonů a navazujících předpisů tak, aby odpovídaly podmínkám Evropské unie, včetně jejich předpokládaného vývoje. Právní prostředí musí umožnit využívat všech standardních forem přímé i nepřímé podpory rozvoje podnikání, zejména inovačního.

    - Vytvořit právní rámec, který by umožnil snadné využití výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Podpořit zejména vznik nových technologicky orientovaných firem (spin-off firmy) zakládaných vědeckými pracovníky (zejména mladými). Umožnit vysokým školám vkládat nehmotné investice do technologicky orientovaných firem a umožnit jim “kapitalizovat” své služby. Propojit zejména technické vysoké školy s rizikovým kapitálem. Motivovat podniky k podpoře jak univerzitního výzkumu tak ke zvyšování kvalifikace vlastního vědeckého a technického personálu,

    Ochrana duševního a průmyslového vlastnictví

    - Zapojit se do spolupráce států EU při harmonizaci legislativy v oblasti ochrany duševního a průmyslového vlastnictví. (Zelená kniha o patentu Společenství a patentovém systému v Evropě),

    - Rozšířit povědomí o nutnosti ochrany a následného využití duševního a průmyslového vlastnictví zejména na úrovni státní právy, výzkumných organizací, vysokých škol a na úrovni podniků,

    - Rozvinout vzdělávání v oblasti ochrany a využívání duševního a průmyslového vlastnictví a to již od úrovně středních škol,

    - Podpořit vznik pracovišť, která se zabývají ochranou a následným využitím duševního a průmyslového vlastnictví, zejména na vysokých školách a Akademii věd ČR. V první etapě vytvořit poradenskou službu v této oblasti v návaznosti na 5. Rámcový program EU,

    - Vytvořit národní program podpory ochrany duševního a průmyslového vlastnictví zejména ve vztahu ke státům EU a to i s ohledem na právní pomoc případě soudních sporů.

    XI. Komunikace s veřejností

    - Zajistit informovanost veřejnosti o záměrech při přípravě Inovační strategie ČR, Inovační politiky ČR a Zákona o inovacích,

    - Zlepšit součinnost s masmedii, zejména tiskem, rozhlasem a televizí, s odbornými časopisy, nadále využívat časopis Inovační podnikání a transfer technologií. Využívat též tuzemské a zahraniční veletrhy a výstavy, Internet a tiskové konference,

    - Dbát na kvalitní přípravu účastníků komunikace jednotlivých subjektů inovačního podnikání v ČR,

    - Naplňovat úlohu AIP ČR, z.s., nevládní organizace pro oblast inovačního podnikání, jako prostředníka komunikace.


        
Asociace inovačního podnikání ČR, z.s., Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel.: 221 082 275
Content © Asociace inovačního podnikání ČR, z.s., Design & Graphics © 2002 - 2019 Magicware s.r.o.