Středa 5. 12. 2007
Odborné sekce (probíhaly současně):
Konkurenceschopnost v biomedicínských technologiích
Konference „Evropský rámec technologického transferu“ v rámci projektu Centrum pro podporu
konkurenceschopnosti v biomedicínských technologiích se konala v konferenčním sále č. 319 budovy
ČSVTS na Novotného lávce jako součást 14. ročníku mezinárodního sympozia INOVACE, Týden výzkumu,
vývoje a inovací v ČR, pořádaného AIP ČR, z.s. (program viz)
Dopoledního bloku, věnovanému zakládání společností, se zúčastnilo 38 posluchačů.
Blok zahájil J. Čermák, MEBIS s.r.o. Stručně informoval o aktivitách a nositeli projektu. Smyslem projektu
je zvýšení konkurenceschopnosti biomedicinských technologií a cestou k němu je zlepšení komunikace mezi
podnikateli-investory a nositeli nových myšlenek. Rovněž upozornil posluchače na kurzy, které se v rámci
projektu pořádají.
Účastníci konference obdrželi publikaci P. Švejda a kol.: Inovační podnikání.
*Prvním vystoupením byl příspěvek J. Brandy z oddělení Inovačního prostředí agentury CzechInvest
s názvem Infrastruktura pro inovační podnikání a alternativní formy financování. Ve svém příspěvku seznámil
posluchače s aktivitami oddělení, dále zhodnotil dosavadní průběh programu Prosperita OPPP a nastínil stejnojmenný
program v rámci OPPI. Sdělil posluchačům oficiální termín 1. výzvy programu, dne 1.5.2008, a také je seznámil s
typickým administrativním průběhem projektu. Kromě toho poukázal na webový portál
www.spoluprace.org, který je marketingovou podporou a
pojítkem mezi VaV a průmyslem. (více viz)
V následující diskusi se probíraly otázky, týkající se konkrétních požadavků programu Prosperita.
*Po diskusi vystoupil se svým příspěvkem P. Bažant z MBA-ÚEM AVČR na téma Spolupráce s institucemi EU a komunitární
fondy. Příspěvek poskytl posluchačům ucelený pohled na strukturu EU. Mimo to byli seznámeni s možnostmi vyhledávání
partnerů pro komunitární programy, se strukturálními fondy EU a jejich principy, veřejnými zakázkami EU a fondem
soudržnosti. Závěrem P. Bažant uvedl jako konkrétní realizaci projekt Inovačního biomedicinského centra ÚEM AVČR
v rámci JPD2.
V následující diskusi byly zdůrazněny rozdíly mezi strukturálními fondy EU a dalšími evropskými fondy, kterých
je celkem cca 450. Každoročně vychází příručka, obsahující veškeré potřebné informace.
*Po krátké přestávce přednesl svůj příspěvek D. Karabec, právník a specialista pro otázky duševního
vlastnictví, na téma Ochrana duševního vlastnictví v ČR a v EU. Seznámil posluchače s pojmem duševní vlastnictví a
jeho historií (Pařížská unijní úmluva a Úmluva o zřízení WIPO), s pojmy podnik a obchodní jmění. Práva k duševnímu
vlastnictví rozdělil do dvou velkých skupin: práva autorská a práva průmyslová. Dále hovořil o harmonizaci s
evropským právem a národními právními předpisy. Závěrem představil Úřad průmyslového vlastnictví a jeho působnost
a zahraniční patentové úřady. (více viz)
V diskusi z publika zazněla otázka, jak podávat žádosti o zahraniční patenty. Přihlášku lze podat buď prostřednictvím
zástupce v dané zemi, nebo pomocí mezinárodní přihlášky na českém Úřadu průmyslového vlastnictví.
*Následovala přednáška I. Beneše, ředitele společnosti CityPlan, v níž s podělil o Praktické
zkušenosti z evropské spolupráce v oblasti inženýrské a výzkumné činnosti. Na příkladě vlastní profesní dráhy ukázal,
že možnosti volby jsou stále podobné. Zmínil nutnost celostního přístupu k inovačnímu cyklu. Zhodnotil stav evropské
spolupráce a postavení Evropy ve světě. Zajímavým pohledem na historické geografické předchůdce uchazečů o světovou
nadvládu charakterizoval základní rysy jednotlivých mocností. Podle I. Beneše sází Evropa na inovace. Závěrem prezentace
představil projekt EUMENA. Pohled za rok 2050 ovlivňuje řešení a investice do r. 2020 (více viz)
Odpolední sekci konference, věnované tématice klíčových aspektů úspěšného rozvoje nových
společností zahájil J. Čermák a pro některé nově příchozí účastníky v krátkosti shrnul informace
o aktivitách projektu.
*Jako první vystoupil J. Zavřel z Asociace pro poradenství, který z pohledu podnikatele komentoval
prezentaci E. Amlera Rizika technologického transferu v oblasti medicínských technologií. Zatímco
vidina úspěšné realizace výsledku, touha po změně a vyšší finanční ohodnocení pohánějí podnikání, faktory jako
nejistota, neznalost podnikatelského prostředí, nedostatečné manažerské schopnosti a finanční zázemí, nedostatek
vědců vhodných pro podnikání, nedostatek právního a ekonomického podvědomí, výběr priorit a nedostatek času jej
naopak brzdí. Řešením může být úzké propojení vědce a podnikatele, manažerské vzdělávání vědců, aplikačně zaměřené
VŠ, aktivní vyhledávání aplikací, prohlubování znalostí o zakládání podniků, znalost domácího i zahraničního trhu
a jeho požadavků, podnikatelské inkubátory, osobní příklady či školení, jak upoutat investory. (více viz)
V diskusi byl zmíněn především nedostatek vědců ochotných podnikat při sestavování podnikatelského týmu a obtížnost
motivace k účasti v takovém týmu.
*Následovala prezentace M. Součka z Ústavu informačních studií a knihovnictví UK na téma
Informační zdroje pro podnikání v evropském kontextu. Seznámil posluchače s rozdílnostmi v dostupnosti a
množství informací v tzv. povrchovém a hlubokém webu. Vysvětlil a porovnal mechanismus indexování povrchového a
hlubokého webu. Představil stránky www.infozdroje.cz , které mají usnadnit přístup k informacím. To vychází z
faktu, že běžné fulltextové vyhledávání není pro vědecké pracovníky optimální. Závěrem dal příklad webového
agregátora. (více viz)
V rámci diskuse byl zmíněn vyhledávač Scholar Google jako dobrý zdroj beta-informací. Dále bylo konstatováno,
že ze srovnání informační výtěžnosti sémantického a kognitivně intuitivního webu plyne prozatím jen zárodečné
stádium sémantického webu.
*Poslední přednáškou byl příspěvek P. Lesného, MBA – ÚEM AV ČR, v.v.i. na téma Biomedicína
jako potenciál pro inovace a mezinárodní kooperace. Příspěvek poskytnul pohled na moderní biomedicínu a
probíhající medicínské inovace v oblasti diagnostiky, farmakoterapie, chirurgie a dalších, mnohdy mezioborových
inovativních postupech, jako je využívání kmenových buněk, genová terapie, biomateriály či nanotechnologie.
Jedním z nejnovějších příkladů je tzv. personalizovaná medicína, směřovaná k jednotlivcům. Dále P. Lesný zmínil
specifika technologického transferu v oblasti biomedicíny a představil některé úspěchy moderní biomedicíny. více viz
Po této přednášce byla konference ukončena. Mnohotvárnost příspěvků této konference, která byla podle slov
J. Čermáka jedním z jejích cílů, poskytla posluchačům celistvý náhled na problematiku.
Česko – ruská vědeckotechnická spolupráce
Workshop se konal v zasedacím sále č. 414, 4. patro
Zúčastnilo se 37 účastníků. Jednání zahájil a moderoval Josef Janda, Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy.
Přivítal přítomné a zahájil tradiční setkání v rámci INOVACE 2007. Zmínil česko-ruskou spolupráci a předal
slovo Pavlu Švejdovi, který před příchodem Alexandra A. Ivanova, rady velvyslanectví Ruské federace v ČR a
vyzval k zamyšlení, co udělat pro to, aby si účastníci inovačního procesu (vymyslet, vyrobit, prodat)
navzájem naslouchali a navrhl, aby se přítomní představili.
Podmínky česko – ruské vědeckotechnické, průmyslové a obchodní spolupráce
(velvyslanectví RF v ČR, Velvyslanectví ČR v RF, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo
průmyslu a obchodu)
První příspěvek přednesl Alexandr A. Ivanov
- nejprve poděkoval Pavlu Švejdovi za pozvání na dnešní jednání a zmínil dlouhodobou dvoustrannou spolupráci,
rozšířenou i do zahraničí (Bělorusko a další) a potvrdil problém inovačního procesu - co nejrychleji vybudovat
inovační společnost a stát se konkurenceschopnými v přístupu na mezinárodní trhy.
Aktuální úkoly Mezinárodního inovačního centra
Pavel Švejda, AIP ČR, z.s.
- ve svém příspěvku zmínil různé úrovně spolupráce s mezinárodními organizacemi, informace o nových projektech
(prezentace v odpolední části), ochranné dokumenty (časopis, Cena Inovace roku, Galerie inovací a TP ČR).
Nikolaj Illarionov,
- uvedl řadu problémů v inovačním procesu, který by měly usnadňovat síť zprostředkovatelských organizací a vzdělávací
programy (metodologické pokyny, tréninkový systém).
dotazy:
* na způsob, rozsah a cenu tréninkových kurzů – pro malé i velké organizace, 3 tis. USD/den (Vlaskin),
* na program pro studenty (Menšikov),
* na spolupráci s českými organizacemi, výsledky z průmyslu (INOVACE 2006) (Illarionov)
* spolupráce na tržním základě, placené služby nejsou laciné, financování ICSTI z těchto kurzů, ze státních prostředků
ne, certifikace kurzů není, snaha o jednotnou metodiku – uznána i pro jiné země ( Pittner )
Valentina Voronina, RINKCE
- představila projekt MIC a RINKCE, „Mezinárodní inovační akademie“ – příprava odborníků k inovačnímu podnikání,
systémový přístup, 8. mezinárodní Salon inovací v březnu 2008 v Moskvě
Nikolaj Mitin, Matematický ústav AV RF
- inovační proces – nástroj budoucnosti, odborníci AV RF by měli pracovat s hodnocením průběžného i budoucího rozvoje
(směr nových řešení), matematické a simulační metody = (TRIZ).
K prezentaci byly postupně předneseny tyto diskusní příspěvky:
* zahájení nového ročníku studia (Menšikov),
* problémy reality a virtuality (Voronina),
* nepochopení inovační politiky – boj s větrnými mlýny; příklady česko-ruské spolupráce:
Petrohrad, Uralmaš, Uralská vagonka; dvoustranná spolupráce v 6. a 7. RP a EURECE – projekty by
měly vyústit v konečný produkt, technologii (Vlaskin)
V odpolední části byly představeny česko-ruské projekty, vystoupili hosté z Běloruska:
Systém podpory inovačních projektů v Bělorusku
Anatoli Grisanovič, Běloruský inovační fond, Minsk
- nejsou surovinové zdroje, proto nutná znalostní společnost, uvedl strategické cíle programu, hlavní úkoly
(zvyšování kvalifikace, příprava odborníků), inovační infrastruktura (Park vysokých technologií, Inovační centra,
Centra transferu technologií aj.), více viz
Vladimír Nesvadba, Chmelařský institut, Žatec
- variabilita planých chmelů z oblasti Severního Kavkazu, cíle projektu, více viz
Pavel Kubeš, FEL ČVUT v Praze
- studium horkého i studeného plazmatu, dosavadní výsledky, více viz
Roman Pavela, VÚRV Ruzyně
- biologicky aktivní látky izolované z vybraných rostlin euroasijské oblasti, výsledky budou zavedeny
do praxe.
Karel Špaček, G-impuls
- „Příprava komplexu geofyzikálních metod pro diagnostiku, monitoring a analýzu poruch“ (úloha geofyziky při
záplavách), terénní práce v lokalizacích ČR, více viz
V další části jednání Pavel Švejda omluvil Josefa Jandu z důvodu neodkladných pracovních záležitostí
na MŠMT a ujal se moderování. Zhodnotil čtyři české prezentované projekty a zdůraznil, že každý z nich
je modelovým řešením inovačního procesu vymyslet – vyrobit – prodat.
Dále byly prezentovány:
* Vladimir V. Menšikov, Ústav pro barvy a laky, Choťkovo, moskevská oblast
- po rozpadu chemického odvětví v Rusku se zaměřili na sofistikované vysoké technologie ekologického
použití barev a laků, ochranu kovových povrchů, využívání nanotechnologií, spolupracují s VŠB-TU
Ostrava, více viz
K prezentaci byly postupně předneseny tyto diskusní příspěvky:
* oceněna práce Menšikova, dotaz na výběr projektů v rámci programu KONTAKT (Křetinský)
* nutno urychlit přípravu Technologické agentury ČR, struktura programů VaV v ČR – úloha MŠMT a MPO;
způsob výběru projektů a jejich hodnocení oponenty, míra finanční podpory, příklad programu MPO
IMPULS (Švejda)
* spolupráce s ruskými a běloruskými kolegy (na vládní úrovni, inovační politika – podpora inovací),
v ČR se připravuje – zatím nejsou státní orgány (podpora programů mezinárodní spolupráce (dle
kompetenčního zákona má na starosti MŠMT), př. hodnocení projektů v Německu – oborové rady (vysoká
úroveň), v ĆR toto chybí – nutno napravit (Křenek)
* návrh založení společné banky na podporu exportu do Ruska i do ČR, možnost využít k přípravě
vládního návrhu (Vlaskin)
* nutno rozlišovat úrovně (mezivládní komise – stálá pracovní skupina – ministerstva obou zemí –
RINKCE a AIP ČR, z.s. – řešitelé projektů (Švejda)
* oceněna Vlaskinova analýza problému, RINKCE se jako jediná organizace zabývá hodnocením a
expertizami projektů (v polovině případech nejsou projekty inovativní), RINKCE se dva roky zabývá
výchovou řešitelů ke správné přípravě projektů až k jejich realizaci (Voronina)
Jako poslední prezentoval svůj projekt:
* Georgij Kagramanov, Mendělejevova univerzita
- membrány na čištění odpadních vod, více viz
a další prezentace nebyla z časových důvodů prezentována ústně, bude zveřejněna na webu AIP ČR, z.s.,
Prokrovsky I.
Prokrovsky II.
Vasiljev
V závěru jednání Pavel Švejda poděkoval přítomným. Průběh jednání potvrdil aktuálnost přípravy projektů
v rámci inovačního procesu. Získané poznatky využijí účastníci workshopu ve svojí činnosti, RINKCE a
AIP ČR, z.s. při přípravě dokumentů pro jednání Stálé pracovní skupiny pro vědeckotechnickou a inovační
spolupráci ČR a RF, ministerstva školství obou zemí při přípravě dokumentů pro jednání mezivládní
komise.
Potvrzeným obsahovým cílem dnešního jednání je vytvářet předpoklady pro vědeckotechnickou, průmyslovou
a obchodní spolupráci při přípravě jednotlivých projektů v ČR a RF. Tomu přizpůsobit kritéria, cíle,
způsoby financování včetně garancí.
Zpracovali: V. Matiáškova, V. Mísařová, I. Němečková, P. Švejda
Fotogalerie: I. Němečková, P. Dlouhý
