Čtvrtek 6. 12. 2007
Diskusní fórum „Galerie inovací“
Diskusní fórum „Galerie inovací“
Budova ČSVTS, Novotného lávka 5, Praha 1, přízemí, 1. – 4.
patro; místnosti č. 213, 319, 414
*Význam inovačního vzdělávání
V rámci této odborné sekce třetího dne 14. ročníku
mezinárodního sympozia INOVACE, Týden výzkumu, vývoje a inovací v ČR,
se konala konference:
„Inovace ve vzdělávání – vzdělávání o inovacích“, kterou
pořádal CIVL (viz www.civ-liblice.cz)
ve spolupráci s AIP ČR, z.s. (viz www.aipcr.cz)
Konference, pořádané v rámci projektu Centrum inovačního
vzdělávání Liblice, se zúčastnilo 84 posluchačů a společně ji zahájili Jaroslava
B. Sporková, zástupce projektu CIVL, a Pavel Švejda,
generální sekretář partnera projektu, AIP ČR, z.s..
Jaroslava B. Sporková formulovala hlavní cíle konference,
jimiž jsou především: předběžná bilance JPD3; možnost inspirovat se úspěšnými
pražskými projekty a získání aktuálních informací o možnostech operačních
programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost.
Pavel Švejda vyjádřil své potěšení z pořádání této
konference v rámci INOVACE 2007 a ocenil tuto synergii. Vyslovil
přesvědčení, že cíle konference budou nejen naplněny, ale i překročeny.
Informoval posluchače o umístění zápisu z konference, prezentací i
fotografií na webu AIP ČR, z.s. (viz výše).
V dopolední části byly prezentovány následující příspěvky:
* Petra Drahoňovská z odboru fondů EU na MHMP zhodnotila
realizaci opatření 3.2. „Další vzdělávání“ v JPD 3 a pohovořila o přípravě
realizace OP Praha Adaptabilita. Ve svém příspěvku stručně shrnula projekty
v rámci dosavadního JPD3 a seznámila posluchače s novinkami
v novém neinvestičním operačním programu pro Prahu. Informovala o
oficiálním termínu vyhlášení první výzvy společné pro všechny prioritní osy, a
to 8.1.2008. (více viz)
V následující diskusi byly položeny otázky týkající se konkrétních
problémů při realizaci projektů. Dále bylo konstatováno, že pro základní školy
je tento program vzhledem ke svému zaměření na trh práce vhodný pouze pro další
vzdělávání pedagogů a pro žáky se specifickými potřebami. Otázka křížového
financování se v tomto programu týká pouze investic nezbytně nutných pro
neinvestiční záměr projektu.
*Realizaci opatření 4.2. „Podpora inovací“ zhodnotil ve
svém vstupu Ondřej Velek z Národního vzdělávacího fondu.
Na základě zkušeností z přípravy a monitorování projektů zmínil některé
konkrétní problémy realizace projektů. Upozornil posluchače, že se připravuje
elektronická verze monitorovací zprávy ke zjednodušení administrace a vyslovil
přesvědčení, že dobrá příprava projektu silně napomáhá ke snazšímu monitoringu.
Druhý blok dopolední sekce byl věnován prezentaci projektů. Jako
první se představil projekt Centrum inovačního vzdělávání Liblice, SSČ
AVČR v.v.i. Prezentaci přednesla Jaroslava B. Sporková. Cílem
projektu je vytvořit profesionální vzdělávací centrum zaměřené především na
rozvoj znalostí a dovedností potřebných k zavádění inovací, nových
technologických postupů a nových metod řízení, které se bude významnou měrou
podílet na zvýšení kvality spolupráce pracovišť výzkumný, vývoje a
podnikatelské sféry. V rámci prezentace byly zmíněny hlavní aktivity
projektu, současný stav, popsány klastry společného bloku a prezentován dosud
probíhající speciální blok. Hlavními inovacemi v projektu byl nový
vzdělávací program iVi, úspěšné propojení lidí z různých oblastí
v znik projektů inovačního produktu. (více viz)
V následující diskusi byli účastníci informováni, že se mohou na další
semináře přihlašovat pomocí webu CIVL či osobním e-mailem. Do budoucna
se také uvažuje o rozšíření záběru mimo území Prahy pomocí operačního
programu vzdělávání pro konkurenceschopnost.
*Následovalo představení projektu Komplexní program Univerzity
Karlovy v Praze pro vzdělávání v řízení přenosu znalostí a výchovu
v inovačním podnikání. (UK Praha). Prezentaci přednesla Kateřina
Čihařová. Cílem projektu je zprostředkovat akademikům a dalším
zainteresovaným posluchačům z Prahy ucelené vzdělání v oblasti
transferu technologií, inovací, ochrany duševního vlastnictví, managementu
znalostí a spolupráce s komerční sférou. Hlavní aktivity projektu tvořily
tři kurzy: Od poznatku k aplikaci a profitu, Efektivní management znalostí
a Akademické pracoviště jako zdroj inovací. Přínosem pro cílovou skupinu je
zejména prolomení psychické bariéry bránící efektivní spolupráci akademické a
komerční sféry. V rámci mezinárodního hodnocení byl projekt vybrán jako
nejlepší školicí aktivita v oblasti transferu technologií v ČR pro
svoji komplexnost a e-learningovou komponentu. (více viz)
*Dále byl představen projekt Centrum pro transfer technologií
Technologického centra AVČR. Příspěvek přednesla Barbora Machoňová.
Cílem projektu bylo zejména šíření povědomí o nutnosti přenosu výsledků VaV do
praxe, reflektování potřeb průmyslové praxe ve vzdělávacích systémech, podpora
inovací a zprostředkování technologického transferu. Inovacemi v projektu
pak byla úzká spolupráce s akademickou sférou, důraz na praktické
příklady, interaktivní a flexibilní přístup a spolupráce s ostatními
subjekty zainteresovanými v dané problematice. (více viz)
*Poté byl představen projekt s názvem Síť podpory dalšího
vzdělávání ve zdravotnické telematice a eZdraví. Příspěvek přednesl
Petr Struk, MEDTEL. Nejprve definoval pojem e-zdraví a představil
společnost Medtel. Dále vysvětlil formy podpory rozvoje oblasti e-zdraví
v rámci projektu: vzdělávání a informační akce, networking a budování
interoperabilní infrastruktury. Zmínil technické nástroje Medtel: technologický
demonstrátor a informační portál, které budou využity v poprojektové fázi.
*Následně představila Tereza Ticháčková ze
společnosti Dynex Laboratoires projekt Zvyšování znalostí v oblasti nových
diagnostických metod a biotechnologií. Cílem projektu se stalo
poskytnutí zaměstnancům a zaměstnavatelům znalostí, které jim pomohou při
zavádění nových technologií, dále vytvoření základu vzdělávání vedoucích
pracovníků VaV a rozvoj společných inovačních projektů mezi VŠ a podnikatelskou
sférou. Hlavními aktivitami se staly praktické kurzy pro studenty, kurzy pro
zaměstnance i zaměstnavatele, prevence užívání návykových látek, prevence
rakoviny děložního čípku a příprava a tisk informačních materiálů. Hlavní
inovací bylo zaměření na praxi a důraz na odbornost. (více viz)
*Posledním představeným projektem v dopolední sekci byla Optimalizace
plánování letů, který představil Anton Podolec, NAV
Flight Services. Projekt byl zaměřen na studenty oboru letectví a jeho cílem
bylo poskytnutí vědomostí a dovedností v oblasti plánování a optimalizace
letů, z hlediska trajektorie, paliv, emisí a bezpečnosti. Mezi hlavní
aktivity patřila teoretická školení i praktický výcvik. V současné době je
projekt již ukončen. A. Podolec zmínil různé problémy při realizaci a
administraci projektu, na které posluchači reagovali v následující
diskusi. Byla oceněna upřímnost přednášejícího, avšak konstatováno, že podobné
problémy se vyskytují ve všech dotačních programech a plynou ze samotné
podstaty věci.(více viz)
V odpolední části byly prezentovány tři projekty.
*Karolína Šolcová, Medicomp, představila projekt Přímá
komunikace mezi fakultami a průmyslem – Brána k výzkumu. Náplní
projektu je vytvoření systému spolupráce mezi vysokými školami a podnikatelským
sektorem v oblasti využívání lidských zdrojů a propojení průmyslu a
talentů jako zdroj pro nové expertízy. (více viz)
*Luboš Piroutek, strojní fakulta ČVUT, seznámil posluchače
s projektem Inkubátor rozvoje lidských zdrojů při vývoji průmyslových
aplikací významného čs. vynálezu rotačního stroje s oběžnými dvojkřídly
„FROTOR“. Cílem projektu je naučit a motivovat cílové skupiny
k podnikání s novou technikou. Vyjádřil mimo jiné přesvědčení, že se
ve vzdělávání udělal velký kus práce, avšak inovací ještě stále není dost.
Z hlediska způsobu vzdělávání navrhnul, aby od častého způsobu vzdělávání
mnoha osob s nejistým výsledkem pozornost směřovala ke kvalitnímu koučinku
již projevených talentů. (více viz)
*Jako poslední představil Petr Kropáč, VŠFS,
projekt Postgraduální kurzy zhodnocení celoživotních zkušeností – předpoklad
prodloužení horizontu dobrovolného produktivního uplatnění člověka na
profesních trzích „ARNOLD“ . Cílem projektu je vytvoření nástroje
konkurenceschopnosti starší generace pomocí postgraduálního kurzu VŠFS. Tento
projekt je příkladem zapojení cílové skupiny do dalšího pokračování programu. (více
viz)
*Realizaci JPD3 zhodnotila Světlana Navarová,
vedoucí oddělení řízení a implementace JPD3 na MPSV. Pohovořila o jednotlivých
programech spolufinancovaných z ESF v ČR v letech 2004-2006 a
2007-2013 se zvláštní pozorností věnovanou JPD3. (více viz)
*O operačním programu Praha Konkurenceschopnost informovala
Hana Podubecká, vedoucí oddělení evropských fondů na MHMP. Na
základě statistických údajů a informací o dosažených výsledcích srovnala JPD2 a
očekávání operačního programu Praha Konkurenceschopnost. (více viz)
V závěrečné diskusi konference byly řešeny tyto připomínky:
- nesrovnávat nesrovnatelné země (např. USA s ČR) (V. Dlouhý)
Nesouhlas z publika: srovnání je naopak nutné (se srovnatelnými zeměmi),
vzhledem k české patentové historii. Je třeba podporovat občany
v invencích.
- omezit starší generaci ve vedoucích funkcích (V. Dlouhý)
- absence etické stránky v prezentovaných projektech týkajících se
zdravotnictví (V. Dlouhý)
- je třeba zastavit dezintegraci inovací (V. Dlouhý)
- inovace v sobě nutně nese i potřebu nalezení vhodného způsobu uvedení na
trh (V. Dlouhý)
- nedokonalé zmapování dosažených výsledků a výstupů v neinvestičních
projektech.
Rozhodující nejsou kvantifikovatelné výsledky, ale činnost. (V. Dlouhý).
Inovace nutně nemusí být hmatatelná – viz inovace ve službách (J. B. Sporková)
- invence versus inovace: školíme vlastně schopnost invence vedoucí
k výsledným produktům-inovacím (Jirman).
Nesouhlas, dle Valenty i Schumpetera patří invence do inovace. (J.B.Sporková)
V závěru konference Jaroslava B. Sporková poděkovala
prezentujícím i diskutujícím. Jako poselství do budoucna z prezentací
projektů na této konferenci je možné si vzít poučení, že projekty je třeba
připravovat vždy již s myšlenkou na jejich následnou realizaci. Zároveň
ocenila práci nejen předkladatelů projektů, ale i administrátorů, např. členů
monitorovacích výborů.
Vyjádřila naději, že na tuto úspěšnou konferenci bude možno v rámci
projektu Centrum inovačního vzdělávání Liblice navázat v první polovině
roku 2009.
Po ukončení konference měli účastníci možnost pokračovat
v neformální diskusi při ochutnávce vín.
Příprava odborníků pro oblast inovačního podnikání
[Závěrečná část projektu ČR/RF; sál č. 414, budova ČSVTS, 10.00-13.00]
Na základě programu kurzu „Příprava odborníků pro oblast inovačního podnikání“
proběhla v rámci Diskusního fóra Galerie inovací obhajoba závěrečných
prací účastníků tohoto kurzu. Frekventanti své práce představili, vyslechli si
připomínky a podněty odborné komise a poté se u kulatého stolu o předložených
závěrečných pracích diskutovalo. Mezi tématy zaznělo např. Inovační systém v
Moravskoslezském kraji (Bergerová - viz ppt), Rizikový kapitál jako
zdroj financí pro inovace (Šimeček - viz ppt),
Problematika komercializace aplikací Sedláčkovy turbíny v oblasti energetiky
(Schmidt).
Diskuse se rozvinula nad tématy definování "inovačního" podniku, využívání
veřejných zdrojů pro VaV, důvěra podniků k fondům rizikového kapitálu,
fungování klastrů v krajích, financování inovací, užitečnost business angels v
ČR apod.
Na závěr účastníci hodnotili přínos jednotlivých částí kurzu. Na konec bylo
konstatováno, že velmi užitečné by byly kurzy orientované na přípravu
odborníků, "promotorů / tahounů", kteří by svými znalostmi a vědomostmi
překlenovali často velmi kritické stádium v procesu inovací, a sice uvádění
inovačních produktů na trh, protože v marketingu je u (zejména) českých inovací
velká slabina.
Některé práce a studie byly ohajovány v předtermínu, nebo pro ně byl stanoven
termín náhradní.
Podrobnější informace vizte na: www.vsmie.cz.
Fotogalerie: I. Němečková, P. Dlouhý
Zpracovali: V Matiášková, V. Mísařová, R. Schmidt, P.
Švejda
